Nová přítelkyně našeho bývalého dost možná stojí za tím, že nás partner opustil. My ji za to samozřejmě nenávidíme a přejeme jí jen to nejhorší. Je to ale skutečně tak, jak to vypadá? Je ona skutečným viníkem rozpadu našeho vztahu?
V našich očích většinou ano, ale realita může být úplně jiná. Partner totiž mohl být iniciátorem celé té hry, kdy on mohl svést ženu, která je nyní jeho oficiální přítelkyní a my většinou neviníme partnera, ale právě tuto ženu. Přitom ve většině případů jsou to právě muži, kdo si hledají milenky a nové partnerky a žena není tím, kdo je oslovuje v momentě, kdy ví, že je zadaný.
Chyba při rozchodu a rozpadu vztahu je většinou na obou stranách. Partner, a je jedno je-li to muž nebo žena, si většinou najde někoho jiného právě proto, že ve vztahu není spokojen a má pocit, že ze vztahu, kde se necítí dobře, může utéct. Proto se pak také poohlíží jinde.
Většinou z funkčního vztahu jen tak někdo někam neuteče, ale hýčká si ho. Proto je chyba na obou stranách. Objeví-li se pak někdo lepší, tak je to spouštěcí signál k tomu, abychom partnera opustili a byli s někým, s kým máme pocit, že nám bude lépe. Nový partner většinou za celou situaci vůbec nemůže. Je ale přirozené to, že na něj máme vztek, protože nám vzal něco, co „patřilo“ nám.
Jenže zpytovat svědomí už je pozdě, protože jsme nejspíše doplatili i na své vlastní chyby, kterých jsme se dopustili. Možná i nevědomky jsme dělali věci, které se partnerovi nelíbili. Buďto je na nás upozornil, ale my jsme je slyšet nechtěli, nebo si je nechal pro sebe a my jsme vůbec neměli ponětí, že mu na nás něco vadí. Partnerství je velmi křehká věc a lidé se dokážou vzdát mnoha prožitých let jen proto, že je momentálně uchvátí někdo jiný, někdo o kom jsou v tu danou chvíli přesvědčeni, že je to člověk lepší, ale až čas ukáže, jestli tato domněnka byla správná.